31. květen 2006
Jednatřicátýho? Jo, jednatřicátýho. Je-li dnes poslední den pátého měsíce v roce, zajímalo by mne, jak budu vypadat poslední den jedenáctého měsíce v roce.
Bratr má Čuka a Geka, křečíci jsou úplně velicí, běhají a vidí, děti jsou ještě pryč, zítra je červen, venku je zima, v baráku bordel, za barákem džungle, popelnice nikde, auto nespravený, zlepšení v nedohlednu, ale co bych chtěla, že. Vlastně potřebuju už jenom nějakej sešit, včera jsem začala číst učebnici japonštiny.

30. květen 2006
Normálně jsem se dneska ráno probudila v pět hodin. Uznávám, že jsem včera odpoledne hrubě usnula nad knihou, úmyslně (byla jsem už úplně vyflusaná, takže jsem se ani nepokusila odejít do italštiny), ale ono to nebylo tak úplně tím, že jsem byla docela vyspaná. Byla jsem pekelně nervózní. Šla jsem dneska dělat tajemníka na státnice, a z metodickejch pokynů a krátkýho školení jsem pochopila, že takovej tajemník je tam proto, aby všechno zorganizoval, zapsal, zařídil, dodal a zajistil, včetně správného hodnocení studentů a kafe. Děsně se těším na pozítří zkoušení, protože budu moct jít v klidu na záchod ;-)
Nakonec to dopadlo docela dobře. Vyfikla jsem se na to do bílejch kalhot, na hlavě si udělala seriózní účes (normálně mám teď zhruba tohle), na krk hodila korále s chocholkou (to se musí vidět) a šla na to.
Opět jsem zjistila, že bych ty zkoušky asi udělala zas, nasrala jsem se snad jenom jednou, když tam byla těhotná slečna, která podala velmi, velmi slabej výkon a většina komise při řešení, co jí dát za známky, tvrdila, že "v jejím stavu je to výkon". Málem jsem pukla vzteky, protože já jsem byla těhotná prakticky celou dobu studia a doma jsem měla jedno až tři děti, a nikoho to nezajímalo; naštěstí můj názor ventiloval i člověk, kterej měl v té komisi dost velký slovo, takže ostatním řek, že jeho to nezajímá a že to je její věc. Achjo, nasrat. O pár minut později jsme se všichni pobavili při výkonu jedné slečny (byla strašlivě nervózní, takže fakt blábolila), která prohlásila, že auto papká benzín. Další výrok, totiž že reklamní předměty musejí být v ceně vyšší než 500 korun, a je to třeba auto s nápisy nebo objednávka osmdesáti notebooků, už byl vtipnej míň, a po dalších ještě méně vtipných byl osud ubohé slečny zpečetěn. Osud nedlouho po ní následujícího mladíka byl zpečetěn prakticky už při obhajobě, protože dotyčný svou diplomku zřejmě ani nečet, natož aby ji napsal.
No, nakonec drtivá většina obětí prošla sítem, já jsem od nich dokonce dostala rostlinu ("za morální podporu", jojo, byla jsem, jsem a budu přátelská, vtipná a v kolektivu oblíbená), a šlo se domů. A ANO! Zásadní věc, dostala jsem DVA chlebíčky! :-)
Jinak Biška si odpoledne spokojeně hrála jakousi witch hru na síti, protože jsem ji pustila k počítači.. a usnula jsem..

29. květen 2006
Včera jsem strávila s Biškou a Honzou celej den v Ústí. Anka odjela v pátek do Chorvatska, Elika říkala, že zůstane doma, miláček jel na okruh na gétéčka, takže jsme ve třech lítali po lese a po Ústí a fotili (já, samozřejmě) auta. Taky jednu kočku.
Jinak dneska ráno odjel Honza a Elika taky na školu v přírodě (vůbec nechápu, jak jsem to stihla) , Šištička ubohá holčička zůstane doma sama.. tak to su zvědavá ;-)

25. květen 2006
Křečíci ze včerejška zde a zde.
Jinak jako krize, Anka jede zítra večer, Elika s Honzou v pondělí, nemáme ještě ani potvrzenej papír od doktorky.. nojo.

24. květen 2006
Hodiny strávený nad internetem a autama se snad začínají trošku vyplácet. Bratr se objevuje v tištěnejch časopisech :-) Teď ještě kdybych se přestala nasírat kvůli idiotům a bude to komplet.
V pondělí večer jsem měla sraz s Liborem, říkal (mj.), že se učí řídit. A že je to řízení hrozně nebezpečný. Je. Za poslední tři dny mi vjely z pravýho do levýho bez blikání (tj. bez sebemenšího varování) asi čtyři auta, pokaždé jsem šla mohutně na brzdy, i když to vždycky trošku čekám a hlídám si mezeru. Včera proti mamince couval v protisměru v nájezdu na dálnici nějakej kokot ve favoritu, a odpoledne (pravděpodobně) díky debilovi, co se otáčel na "dálnici", vznikla brutální bouračka. Já už k tomu nemám co říct jinýho než "PUSŤTE MĚ NA NĚ, NEŽ NĚKOHO ZABIJOU" :-(
...hm, ale co jsem vlastně.. původně jsem chtěla bejt pozitivní..
Tak aspon jednu starší fotku křečíčků, je to před dvěma dnama, a tohle je Tlapák, schoval se, a Chandler.

21. květen 2006
Další neděle strávená částečně u počítače: na rozdíl od minulýho týdne, kdy se jel jenom závod ve španělským Fitu a výsledky byly online, a tudíž jsme to hrozně prožívali (mluvím za sebe a pár lidí z dovrchu.cz), tentokrát se jely závody dva (historici ve slovinské Sevnici a normální cesťáky v portugalské Estrele) a ani jeden z nich neměl slušný webový zázemí. Hnedka dopoledne jsem se vytočila (debil), protože jsem si přečetla výplod nějakýho idiota, jaktože nejsou všechny závody sledovaný onlajn, pak mi Hela řekla nějakou informaci o holce, která si plánuje po dodělání VŠ zůstat doma na podpoře, aby se nemusela moc namáhat, a málem mě jeblo.
Asi to bylo hodně tím, že jsem přes týden moc nespala a moc pracovala, takže jsem byla podrážděná už z principu.. v pátek jsme utratili VELKOU část pracně vydělanejch peněz nákupama hader a bot pro děti, jedou na školy v přírodě a taky začíná teplo, oni jsou všichni samozřejmě o kus větší než před ***(doplň libovolný číslo) měsícama, a Bišce jsme koupili aktovku (taková.. s koněm.. moc se jí líbíla a přestože má narozeniny až za měsíc, koupila jsem ji už teď, za ten měsíc by ji nemuseli mít a ona by si tuty vybrala nějakou růžovou otřesnost s barbínama..). Včera jsme si byli pro změnu zaplavat (a zaklouzat) ve Vyškově a cestou domů jsme se stavili na večeři v Ikei ;-)
Objevila jsem tam na stole takovou super věc, měli v ní nabídku jídel. No a protože se mi líbí ikeáckej systém, že vlastně všechno, co se tam používá (stoly, odkládací prostory, příbory, sklenice..) se tam dá i koupit, rozhodla jsem se, že TO musím mít ;-) Na stůl do práce - pořád dokola potřebuju stejný informace, kterých je docela dost, tak si je tam vystavim. No a když už jsme šli pryč, našla jsem ještě ve zlevněnejch kouskách takový šuplíčky, dycky se mi hrozně líbily a za dvě kila jsem je tam nemohla nechat. Takže je akorát natřu. Jenom ještě nevim, jestli je nechám doma, na věci na grilování, nebo na věci co mám u pracovního místa, nebo jestli si to vezmu do práce..
Když jsme jedli, Anka se koukla na sklo, co vedlo z té jídelny směrem ven, a propukla v smích. Koukla jsem se taky, a von tam na tom skle byl nápis POZOR SKLO. No tak jsme se chvilku bavily tím, že jsme si představovaly, jak lidi naráží do skla a tak, příšlo nám tohrozně vtipný. A necelou hodinu nato jsem cestou domů v autě ukazovala Ance, kde je pěknej mrak, a nějak jsem si neuvědomila, že mám vedle sebe okýnko, a nalomila jsem si nehet a fest narazila ukazováček o sklo :-D Jo, a jeli jsme tam vlastně hlavně kvůli Chandlerovýmu domečku, co jsme potřebovali koupit v hypertesku, večeřeli jsme v ikei jenom tak mimochodem..
Jo a zas jen tak mimochodem, VUBEC si nepamatuju, co jsem sem psala toho osmnáctýho..

18. květen 2006
Včera jsem večer vyfotila křečíčky. Omylem jsme na ně dvakrát bleskla, ale nakonec se ukázalo, že omyl je lepší než pokusy neplašit je a fotit bez blesku. Jsou hrozně mrňaví, tohle je fotka v životní velikosti, a Člunka už se o ně docela stará. Skoro pořád je má schovaný pod sebou a oni sosají. Tak uvidíme, co z nich bude..

17. květen 2006
Tak máme středu. :-) O víkendu jsme absolvovali další grilovací večírek, tentokrát jsme z něj vyšli vítězně (čti: dostali jsme gril), teda napůl, protože jsem v sobotu dopoledne uklízela barák jak oteklá, dokonce jsem umyla nějký podlahy, a vono pak odpoledne a večer pršelo, takže jak Prasík lítal dovnitř ven, Šimon chodil dovnitř ven a my jsme chodili dovnitř ven, tak to už vůbec neni poznat. No to je fuk. Stavoval se u nás Behe s Petrou, byli na nějakým grilovacím večírku v Jinačovicích pro změnu, a zjistila jsem, že voni maj svědky pro změnu z Brna, hehe.
V pondělí jsem měla tak nějak pocit, že mám vlastně plno času už, tak jsem kejvla na dvacet stran překladu do pátku. Taky jsem šla do italštiny. Průser, hrůza, musim se na to podívat, ale pořádně, snad se budu muset učit! No a aby to nebylo úplně jednoduchý, tak ten překlad dorazil někdy v pondělí pozdě večer a v úterý jsem zjistila, že má bejt hotovej v pátek ráno, a že je to Němcem psanej text. Paráda. Prváci psali v úterý zápočet, ve čtvrtek ho maj dostat opravenej a taky třeťačky dálkařky maj dělat zápočet, to bude dneska teda večer, tyo, ještě že miláček nebude doma.
Včera měl Honza vystoupení ve škole, přesněji řečeno, škola pořádala každoroční Akademii, a Honza měl s ostatníma prvňákama vystoupení.. úplně na konci té srandy, trvalo to asi hodinu a půl, zjistila jsem, kolik maj ve škole vrcholovejch gymnastek a že je tam hafo dobrejch tanečních souborů.. a že je ta škola ještě větší, než jsem myslela.

JO a taky se nám narodili další křečíci! V pořadí třetí, ehm. Před měsícem jsme rozestěhovali křečíky od sebe, Čluna jsme nechali v terárku s kolotočem a Tlapku jsme dali do přenosné bedýnky, co zbyla po Jerrym, protože už byla nějaká tlustá a říkali jsme si, že když bude mít ty mladý zvlášť, třeba to bude lepší a přežijou. Křečíci jsou údajně březí tři týdny, odstěhovaní od sebe už jsou tak měsíc, takže jsem právě řešila, že je zase dáme dohromady, páč Tlapka byla nějaká smutná.. a pak jsem se šla večer podívat na děti a koukám, Člun má mladý. No, tak co, je to holt Člunka a to druhý je Tlapák, je teda taky pěkně tlustej, ale to je možná tím, že nemá kolotoč a nehýbe se.. Každopádně Člunka se o dva z asi šesti křečíků stará, už maj dva dny (ostatní asi sežrala, nebo co) a asi na dva metry je slyšet, jak mlaskají při pití. NEKECÁM!

5.- 10. květen 2006
Tak máme středu. Dneska POMALOU středu, protože druháci už mají po zápočtu, čili se najím, tradá, Martinu jsem dala včera, takže odpoledne zkusíme jít s dětma ven, tradá, třeba bude tenhle tejden lepší..

V pátek jsme byli s miláčkem na romantickém pozorování západu slunce u vysílače, jemu se dostal do ruky foťák, tak máme asi třicet fotek nás dvou.. některý jsou.. no..

Minulou sobotu jsme provedli první letošní grilování, jako bylo to zajímavý, protože jsme dopoledne spolu s ostatním bordelem vyhodili i dva starý grily ;-) takže nakonec dovezl boromir jejich gril z chaty, v Glóbusu měli samý drahý prej.

No a já jsem při hledání receptu na pivní marinádu, kterou Vitana tak nějak přestala dělat a nás to hrozně mrzí, našla recept na pivní chleba. Samozřejmě jsem to musela zkusit, protože to je hrozně jednoduchý:
0,5 l piva, 1 kg hladké mouky, kostka droždí (42g), sůl, kmín, anýz, plech, trouba, voda, kastrólek s vodou do trouby
Pivo nalejt do mísy, nechat 10 minut stát. Pak přihodit kilo mouky, trochu anýzu, kmín (asi 3x trochu), sůl, nadrobit kvasnice. Prohňoucat, důkladně, a nechat půl hoďky bejt. Pustit troubu na plnou kouláž. Po půl hodině umístit bochník na moukou vysypanej plech a strčit do rozpálené trouby. Přidat do trouby kastrólek s vodou na odpařování, zeslabit na nějakých asi 170°, 180°C a hodinu a půl usilovně péct. V průběhu první hodiny plech vytáhnout a tak asi dvakrát potřít slanou vodou, aby se udělala kurčička, v průběhu poslední půlhodiny tak třikrát. Naprostej luxus. Zkusim do toho ještě přidat špek nebo něco..

Děti mě přesvědčily, že druhej den musím udělat ještě, jako příloha k masu na grilu to bylo taky super, ta pivní marináda taky vyšla, no prostě mi to spravilo dojem z předchozího týdne dost :-)

V neděli jsme jeli za rodičema (miláčkovejma) do Pouzdřan. TYO, tolik komárů jsme ještě pohromadě neviděla, jako krutý, pokousaní jsme až to hezký neni, a ani jsme se nešli podívat na soutok ani na step ani nikam, páč to prostě nešlo. Tak jsem si to vynahradila s dětma v pondělí, šli jsme se podívat na Hády a postavili dole v lomu králíka, aby se na něj mohli lidi zvrchu koukat. Jsou tam vůbec zajímavý nápisy. Třeba takový desetimetrový KARLE MILUJU TĚ, PAVEL není špatný, nebo NEHUL, PERMONÍČKU. Taky je tamdobrá kytka: --<--@

4. květen 2006
Tenhle týden je fakt na hovno. Migréna reloaded, a já su ve třičtvrtě na sedm večer eště v práci. Du dom.

2. květen 2006
Včera večer jsem si zapomněla po vylezení z vany nandat na krk kost a buddhu, a na ruku náramek, tyo, celou noc jsem se budila a absolutně nemohla spat, takže jsem nakonec byla ráda, když jsem se v pět vzbudila a bylo už světlo, že jsem mohla jít pro počítač a udělat nějakou práci. Tfuj, no už na to nezapomenu..