26. září
FIA GT hýr
24. září
Minulej týden = přes týden větší nářez než obvykle + sobota svatba + neděle
závody. Až se prokopu přes ty hormady fotek na různých discích a počítačích,
přes desítky nedospaných hodin a přes tunu TO DO záležitostí k vlastnímu
mozku, zkusim zas bejt vtipná.
18. září
Su normální kretén. Včera jsem na večer byli objednaní u FAcE (a sestry),
dělala jsem si z něj trošku srandu, ať laskavě pořádně vysmejčí, vezme
si oblek a nachystá chlebíčky a pití, že tam nejdem jenom tak. Odpoledne
jsem si říkala, že ten fACe si ten oblek fakt vezme a chlebíčky že budou
taky, tak jsem chvilku přemýšlela, jeslti si nemám vzít večerní šaty,
ale nakonec jsem to nějak nesihla ani, a vyrazili jsme na návštěvu - a
FacE samozřejmě otevřel v oblekových kalhotách, košili, kravatě, kabátě..
na stole chlebíčky... větší pořádek než obvykle (všechno se se lesklo
až jsem málem oslepla).... jsem to vyfotila, chlebíčky, nás, faCE v obleku,
všechno.
Včera jsem taky dostala poštu, opět Zmetek,
čtyřgigovou kartu do foťáku i s čtečkou. Ehm. Skrzevá ten kábl, co jsem
našla (a opět už někde zahrabala, DÍK!). Dneska jsem testovla kartu
ve foťáku, karta hlásí "memory card error", procrastinator řeší,
čím že to kurva může bejt, nakonec na to přijde (pentax k100d má různé
verze firmwaru, z nichž ta starší nepodporuje SD karty s charakteristikou
SDHC, starší verzi tam mám já, najdu si novější, nahraju ji tam - a to
tak, že na starou kartu, pak se ukáže, že starou kartu je třeba mj. zformátovat
než se na ni nahraje nová verze firmwaru, procrastinator provede kontrolu
karty, nic na ní nenajde (!!!!!), zformátuje, přehraje firmware, funguje
se 4GB kartou), později odpoledne chce vysypat fotky s FacEm v obleku
a sestřinými prvními chlebíčky v životě.. a zjistí, že je totální kretén,
páč si tu kartu zformátovala. FAcE, sorry :(
16. září
Děti blbly. S barvama.
Elika
vymyslela, že bude zelená jak zeď
a natřela se celá na zeleno. Ance
se to líbilo, takže s pomocí Eliky se z ní stala strašlivá mrtvola.
Honza
nafasoval kníry, který se mu moc nelíbily, tak nakonec skončil s monclama
vlastní výroby, a Biška
tak opatrně malovala, že to nebylo vůbec vidět. Umejvali to poměrně dlouho
a pracně, a flekatí budou ještě chvíli.
My jsme pro změnu blbli s kinem. Tenhle týden jsme byli dokonce DVAKRÁT, to je celoživotní osobák, to už prostě nepřekonáme. Jenomže Medvídek a Bourne, to se prostě musí vidět v kině, a tak jsme šli. Medvídek je.. hm.. pro mě připomínka posledního desetiletí, samá reálná situace. Ve skutečnosti je to strašně ujetej příběh, ve kterým jsou neuvěřitelný situace. Bourne je takřka dokonalej film, kterej mi pokazila banda ožralejch kreténu, co rušili v kině.
Sheeana leze do krabice, vystrkuje tlapičky a loví co se hne. Serena leze všude a dělá si ze mně srandu. Hlavně neustále posedává po kuchyňským okně, z obou stran, a mňaučí, ať ji pustim na tu druhou stranu, kde zrovna není. Koťátko stále chodí na stravu, obsazuje oběma kočkám jejich hrací krabice a žere jejich žrádlo, a přitom hrozně mručí.
A včera odešel do věčných lovišť Colin McRae :(
14. září
Tak jsem ten kábl našla. Byl pod papírama a pod počítačem.
13. září
Šakale, všechno nejlepší :-)
Nemůžu už asi dva dny najít káblík od foťáku, toe v pytli. Dost mě to deptá, asi budu muset zakoupit čtečku. A s kartou samozřejmě zrovna... ;-)
9. září
Místo výletu do Itálie jsme si udělali výlet
do vody. Teda, do Kolína. Je tam supr akvacentrum,
klouzačky, bazén, totok. No a cestou je Kutná Hora, kde jsou taky atrakce:
Behe
a boby.
Behe tam se ženou spravuje barák a boby tam jsou řekla bych že lepší jak
na Proseku. Jede se napřed nahoru
vlekem, pak dolů, pak rovnou znova nahoru a pak větší sešup zas zpátky
dolů. Musím kvitovat s povděkem. Příště nebudu brzdit ani na té horší
dráze ;-) V areálu mají taky čtyřkolky, divokýho bejka a trampolínu. Tu
jsme testli. Lítali jsme luftem jak pitomí všicni a zkoušeli skákat po
kolenách, po zádech, po rukách a Honza dokonce po nose. Abysme nezemřeli
hlady (a že jsme měli velkej), nechali jsme se Behem (jo! budou mít super
barák! necháváme zařazenej v soupisu atrakcí v KH) navést do mexické restaurace.
Děti tam zjistily, že naše domácí guacamole je lepší a že placky jsou
super, já jsem zjistila, že ty pitomý pálivý papričky jalapeňos (jo? píše
se to tak?) jsou fakt pálivý a Vítek nám osvětlil, co je co, jako starej
Španěl. Pak jsme si lehce prošli kutnohorský
centrum. To je město s neuvěřitelnou historií (já mám samozřejmě fixlou
akorát tu dobu, kdy tam byla Eliška Rejčka) a strašnýma spoustama starejch
baráků. Který se zrovna opravujou. Takže jsou všude kontyše, lešení a
zábaly, včetně Barbory.
U Barbory jsme našli supr plácek,
kde jsme se dost vyblbli
s focením,
a detailní prohlídku města jsme odložili na jindy.. protože jsme museli
do Kolína! Plavat! A hlavně klouzat! Maj tam super tobogán, na kterým
jsme najezdili snad kilometry, a děti si dávaly řevem GERONIMOOOOOOOOO
znamení o tom, že už projely první zatáčku a tudíž může jet další. Nakonec
jsme v té trubce řvali všichni jak o život, Biška pro tuto příležitost
vymyslela píseň Jedu rychle, jedu rychle, jedu rychle jako prase
a testovali jsme různý druhy poloh pro dosažení nejvyšší rychlosti. Osvědčila
se Vítkova metoda ramena-paty :-) Taky tam je parní komora. Do té jsem
nevlezla, vzhledem ke svýmu (negativnímu) vztahu k vedru a saunám, ale
děti si to se Zmetkem nakonec daly. No strávili jsme tam tři hodiny, paráda,
kombo Kutná Hora + Kolín je na našem seznamu dobrejch fleků hned za kombem
Mistríky + Tatralandia. JO! a Zmetek se mnou plaval!
No, a Sheeana. Už se asi vyspala z té únavy, taky se dost najedla, takže odvolávám, že je to hodné, tiché koťátko. Kromě toho, že vypadá jako Sereny mladší sestra, má i podobnej styl zábavy, s jednou zásadní výjimkou: Serena si hraje SAMA. Sheeana si hraje S NĚKÝM. Takže mně okusuje ruce, olizuje nos, plácá do oka, tahá za příslušenství na rukách a vytáhla mi z ucha náušnici. Sedne si prostě oběti na klín, na rameno, na hlavu, kamkoli to de, a najde si co nejvíc věcí na hraní. Serena už se s ní asi tak nějak smířila, už na ni nesyčí, dokonce si občas spolu trošku hrajou.
Behe má v baráku sklep. Ve sklepě jsou takový zvláštní cestičky v prachu. Dospěli jsme k závěru, že to jsou cestičky od Hummříků, co tam jima jezdí mravenci - páč Behe a BehePetra přece nemaj mravence, co chodí pěšky..
Vítek věnoval dětem hru. Eternity. Totiž Eternity II - to je taková ta hra, co se v ní daj vyhrát dvě mega, v dolarech. Nebo kolik. Je to teda nějaká cvičná verze, 6x6 kartiček, musí se to složit do obrazců, který navazujou. Odpoledne jsme se na to s Honzou koukali, chvilku jsem si s tím hrála s ním, pak jsem ho nechala, ať se pobaví.. a on to při filmu složil :-) Našla jsem si testovací kousek na internetu - je to teda verze 4x4, takže srandička, páč ta opravdická, kde se soutěží o ty prachy, má 256x256 čtverečků, ale je to sranda i tak.
8. září
Bylo nebylo. Do salónu přišlo kotě. Pronásledovalo technika, technik zavolal
mamě, mama zavolala mně a kotě je naše. (Teda plánovala jsem to napsat
delší, ale chce se mi spát.) Kotě je Sheeana
(číst jako kolej, kdo neví, je to šína) - protože opět Duna, podobnost
se Šimonovým jménem a sykavka - a je hodná a tichá. Večer se v baráku
sešlo trojkombo
Serena Koťátko Sheeana - první dvě jmenovaná zvířata se kontinuelně rvou
a na Sheeanu mají ignore, nebo co. Když se nervou, svorně spí.
Dál uvidíme, jak to bude. Mimochodem Serena mi najednou připadá obrovská..
7. září
Touhle dobou jsme měli bejt někde v Itálii. Jenomže tam je taky kosa,
u móře devatenáct a zataženo (letos jsme nevložili nohu na italskou půdu.
Mám absťák, a děti by chtěly do móře), lidi tam chodí v mikinách, v horách
(kam bysme jako jeli hlavně, na ty závody, žejo) je to ještě vo něco horší,
a to mně nestojí za těch 900 km, který bych musela dát v noci ze čtvrtka
na pátek a neděle na pondělí, abych stihla dopravit děti včas do školy,
kór po té dnešní noci s minimem spánku. :-( No, tak prostě někdy jindy.
Nicméně, mám nový objžektýv
(40 mm, 2.8, spešl pro digitálne zrkadlovky, kdyby to někoho zajímalo).
To mě uklidňuje. Takže jsem si dneska hrála. Krom toho, že jsem vyfotila
večeři,
jako náhražku výletu do Itálie, jsem testovala schopnosti toho prcka (objektivu,
je fakt maličkej a má sluneční clonku a deklíček s náiskem PENTAX na vnitřní
straničce a je celej roztomilej, jo a taky k němu mám pytlíček, taky s
nápisem, taky krásnej). Testovala jsem je u večeře. Takže Elika pojídá,
Honza vyrábí jídlo, Anka dělá ksichty a Biška.. dělá ksichty.
Jinak děti samozřejmě chodí do školy. Dneska jsme do školy valili. Zaspala
jsem (viz výše, málo spánku), a děti shodou okolností taky. takže když
jsem se probrala k plnému vědomí, bylo 7.18. V ideálním případě vyrážíme
do školy 7.25. Teď jsme vyrazili - - no, později, nevimkdy - -, ale před
školou jsme byli 7.45, což byl fakt výkon, na to že jsem neměla ani počítač
v batohu ani nachystaný věco do školy (měla jsem od osmi do půl třetí,
hehe). Biška
má furt svou paní učitelku, takže je spokojená, Honza
podědil Ančinu třídu i paní učitelku, která je super, takže je taky spokojenej
(mj proto, že to obnáší školy v přírodě v Chorvatsku), Květináč
si na novou učitelku zatím taky nestěžoval a Elika
má furt tu samou. Btw Elika je v SEDMÉ třídě......
Serena dneska přivedla domů Koťátko. Venku leje už dva dny v kuse a Koťátko bydlí asi někde venku. Serena byla doma, celej den mi chrápala v posteli (btw už jsem s jistotou zjistila, že ta kočka se neteleportuje, anóbrž prochází oknem. Už poněkolikáté byla kočka doma, ačkoli jsme ji nechávali zamčenou venku. Prozkoumala jsem detailně kuchyňský okno a zjistila, že Serena leze dovnitř ventilačkou. Vyskočí si asi metr do luftu, zavěsí se na těsnění a skočí dovnitř), tak chěla jít ven. Pět minut nato se za oknem ozvalo dvojitý mňaučení, tak jsem otevřeli, a helemese, na okně sedí Serena a za ní Koťátko. Serena šla dovnitř a volala Koťátko, ať de taky. Koťátko ovšem nezná tenhle vstup, takže jsem mu musela otevřít druhý dveře, Koťátko vstoupilo dovnitř a já jsem zase rychle zavřela. Ono je dost divoký, nenechá se ani pohladit, natož chytit (to pak škrábe, kouše a hlavně celou dobu temně vrčí), ale k misce trefilo a pěkně se nažralo. Shodou okolností tam byla strava pro koťátka, co občas Sereně kupujeme. Pak se asi půl hodiny rvali pod stolem. Serena má o zábavu postaráno a já taky. Koťátko je neandrtálec a vysralo se nám v kuchyni, asi na přivítanou. Fakt je, že po tom žrádle to bylo celkem jasný, bylo toho dost..
Myšky rostou. Prckové už jsou velcí, a největší je Stuart, kompletně bílej myšák (teda, myslim, že to je myšák, je to fakt velký myšátko). Počítám, že se už brzo přestěhuje za Tečkou, kterej zůstal v terárku po jedné noci s otevřeným oknem sám (děti zapomněly zavřít okno v kuchyni, já jsem ho zapomněla zkontrolovat. Výsledkem byl propadenej větrací deklík v terárku a zmizení Knoflíka :-( ještě můžem doufat, že prostě jenom utek. Taky netušíme, která z místních koček to má na svědomí). Vítek je pořád stejně malej, akorát hlavu má větší, což je zajímavý - ale možná je to tím, že se všechny ostatní, tj. Homer, Čárka i Bára (původní jméno je Malej Bart) staraly o malý myšátka a on je takovej stydlivej. Leela už přestala útočit na Šmoulinku a tak i s Flíčkou a Maggie svorně bourají baráčky a přestavujou vybavení ve svým terárku (nechápu - ty myši umí shodit keramickou střechu z domku a přestěhovat ji na druhej konec obrovské bedny). No a křečouni Člun s Dudlíkem normálně smrdí a dělají randál a Tlapka s Packou normálně koušou každou ruku, která se k nim nachomejtne :-)
6. září
Školní rok je tady. Začátek je dycky takovej kritickej. Takže nevystoupím
z vlastního stínu a počkám, až to přejde. (Přeloženo do češtiny: moc nestíhám.)
2. září
Svatba
byla veliká, vzala si Božka Lubíka. Masakr. Fotek 4G, budu to přebírat
tak dlouho, že jim mezitím vyrostou děti.
Nicméně zpráva dne je, že FacE v boxu skončil. Detaily --- ééé nejsou :-)
srpen zde
