2009-04-27
První zásadní informace tohoto víkendu zní: bratr vyhrál. Málem mě trefilo. Poprvý se jelo na okruhu s velkejma autama (loni byl velkej =2800ccm= motor hotovej až ke konci sezóny), tj divize4 přes 2000ccm (rozdělená do dvou tříd, do 3500 a nad 3500). Čtvrtek byl na infarkt, pátek taky, sobota taky a neděle taky. Nedělní závod měl deset kol. Bratr rozjel krásně, za DTMkama a Saleenem byl šestej. Ve třetím kole mě málem trefilo, páč přijel o auto pozděj a s odchlíplou střechou. Střecha o dvě kola později upadla definitivně. Naštěstí na cílové rovince, takže byla sebrána. (A já mám pocit, že naše auto neumí nikdo fotit, takže tu odchlíplou střechu mám snad jenom já, heh. Taky dobře) - No a aby to bylo komplet, tak tatínek v Rakousku taky vyhrál. Tak.
Tu postel jsme ve čtvrtek večer dovezli s mým zákonitým (dík). Taky dobrá sranda. (Zřejmě) poprvý v životě vlez do ikeje. Dobrovolně. Nikdy jsem ho k tomu nenutila, natož teď, sám se nabíd. Postel byla v několika kusech (matraci už jsem si dovezla předtím), a do ondatry jsme to nacpali.. taktak. Jela jsem s otevřenejma dveřma (dobře, přivázanejma a pootevřejnema) a kolenama na plastech, protože jsem měla sedadlo přiražený na max dopředu. Každopádně to auto je geniální.
V sobotu jsme se kolektivně (dorazil zmetek, dík, páč závody. V sobotu ´jsme´ nezávodili, takže jsme nejeli) pustili do toho pokoje. Místo Eliky, která byla koukat kdesi na nějaké breaksoutěži, se zapojil Bif, a večer jsme měli zeleno. A v neděli odpo už byla složená ta postel. Je boží. Těch dvacet cenťáků navíc oproti té staré je dost poznat, a ještě mám pocit, že je snad i delší, nečumím nikudy ven..
Jo a třetí, teda chronologicky první zásadní událost víkendu je Klárka, kterou jsme ještě neviděli, zato jsme ji férově (dovolím si mluvit za všechny) zapili.
2009-04-22
Byli jsme o víkendu v Práglu. A já jsem nebyla v sobotu na Šumavě, jak jsem původně měla bejt, takže proflákanej víkend se vším všudy, včetně páteční pražské zácpy, následnejch TamTamáků a mýho opomenutí najít si cestu za Žižkova do Vysočan (ale trefila jsem, za což se budu plácat po rameni ještě dlouho). Kromě akvaparku, kde jsme se samostatně, ač v kolektivu, dobili v divoké řece (au. záda, nohy, ruce plný modráků) a na klouzačkách, Šiša ztratila brýle a náušnici a Opičák čip, jsme byli na 3D filmu, na bobovce, na lanech, v parku a taky v hospodě, takže tímto vás zdravím, hoši, a příště můžem zas.Dneska jsem dojela z baráku pro Pelišáka do brejku za šest minut. Neni to úplně blízko a normálně to jezdim dvojnásobek doby, ale dneska prostě všechny semafory, jak viděly ondatru, přeblikly na zelenou.. no nechápala jsem a cestou zpátky už jsme nechápaly dvě. Zřejmě to bylo vyrovnání toho dnešního ježdění přes den, kdy jsem stála tak v polovině zácp, který v Brně vznikly. Jakože třeba cca jedenapůlkilometrovou cestu kolem Zvonařky jsem "jela" třičtvrtě hodiny. Velmi bych ocenila, kdyby si Pražáci svoje zácpy vzali zase zpátky, děkuji.
A taky pokračuju v překopávání baráku. Pořád to jsou ještě kosmetický změny, ty zdi a stropy a podlahy přijdou na řadu poněkud později, ale už to začíná bejt vidět. A až si vymyslim barvičky do ložnice (která teď ložnice neni ani náhodou), tak to bude konečně vidět pořádně! Mimochodem co se stane, když vzorovanou tapetu prostěpřemaluju? Nechce se mi to servávat, obávám se, že bych pak musela nahazovat zeď :-)
2009-04-16
Takže teď už budu vozit v autě i rtěnku. Včera mi poradil jeden člověk, že blbě zaparkovaný auto se nelikviduje tak, že do něj nacouvám, páč se moje auto zraní taky. Dělá se to ve skutečnosti tak, že rtěnkou na přední sklo napíšeš něco nelichotivého. No a dotyčnej až to zjistí, je v pasti, bo ten člověk, co to tam tak hezky popsal a pomaloval, je krvelačná svině, takže ubohá oběť běhá kolem auta s mnoha a mnoha druhy čisticích prostředků, z nichž ani jeden nefunguje, zato většina z nich rozmazává tu rtěnku po předním skle, kde logicky vzniká skvrna o velikost metr čtvereční. CHA!
Zbytek odkládám na neurčito, su vyřízená tak, že jsem ani nejela na trénik, ač jsem tolik chtěla. Dobrou.
2009-04-12
Jeli jsme včera z Mokré. Odjíždí se takovou úzkou celkem dlouhou jednosměrnou uličkou. Teď je to tam celý rozkopaný bo se dělá jakási kanalizace nebo plyn nebo co. Sedáme chvíli před setměním do auta, já čumim na tu šotolinu, co je tam teď místo silnice a z prdele říkám Doufám že na konci tý uličky není díra, asi by mě jeblo to celý couvat. V půlce byla díra, opatrně objet, dojedem na konec uličky a co tam neni... náklaďák a uncíček postavený tak, že se... nedá projet... Já fakt nenávidim couvání. Ne že to neumim. Vzhledem k tomu, co už jsem byla donucena vycouvat (a já jsem při couvání auto nenabořila ani jednou), se domnívám, že to umim, ale prostě to nesnášim. Procouvala jsem asi 75% tý zas*aný uličky a na prvním možným fleku jsem se (napětkrát a natěsno) otočila. Někdy mám pocit, že všem těmhle věcem, kerý mě deptaj, prostě chodim s úsměvem naproti.2009-04-11
Vždycky v autě nebo při jiné podobně nevhodné příležitosti mě napadá, co si sem uložit. A protože to jsou příležitosti skutečně nevhodné, všechny ty nápady mizí do propadliště nápadů a já přestávám bavit už i sama sebe. Teda, občas.Ve čtvrtek jsem byla na speciálním večírku se spolužáky. Od Zuzanky jsem dostala placku s nápisem BACK TO SCHOOL a k tomu do sérky druhou s nápisem RESPEKT, tak jsem si je připla hnedka na novou kočičkovou mikinu. Večírek se poved, podle mě. Kalhoty politý od červenýho vína (deci za deset ká, a dobrej soviňon) se vypraly (dík, DMdrogerie bazmeku), spolužák se probral, noční procházka mě bavila, studentskej život se mi zalíbil a tak pudu na další studentakci. (Jo a ta fotka.. to je po dlouhý době něco, co se mi líbí a současně si tam připadám jako já, dík, D)
A takhle je to furt. Prostě se tak plácám a furt je všeho hodně a furt nevim, co bude.
2009-04-08
V sobotu jsme šli kolem mlejna, byl otevřenej, tak jsme zakoupili mouku. Ještě jsem se nedostala k tomu, abych z ní něco zrobila, ale doufám že to už nebude trvat dlouho. A ty fotky z vejletu jsem už vysypala a naložila, tak třeba bude zase hezky, až se dostanem ven..Jinak teda jako kvituju s povděkem, že letos jsem nemusela vyfukovat ani jedno pitomý vajíčko skrz ty pitomý velikonoce, což je snad poprvé v posledních.. jedenácti? letech. Jojo, nemám ráda velikonoce. A taky kretény, debily v autech, nejistotu, vrata od našeho dvora, černej rybíz, dlouhý vlasy, iTunes, blbý dotazy, světlemodrou, pravopisný chyby, posraný weby, spelčekry, kapku vody stékající po předloktí když si čistim zuby, vařenou zeleninu, zfušovanou práci, špatný překlady, prach, politiku, návody, zbytečný diskuse, vařenou zeleninu, rychlý soudy a hafo jinejch věcí.
2009-04-05
Zas jsem někde ztratila čtečku. Teda jako položila spíš. Včera jsme byli s Matesem a Zuzankou a čoklama venku a leželi jsme na louce a nebyla nám zima, a Biška vedla Ferdu aspoň dva kiláky, a s Alfem se honili po baráku a dostali jsme nudle. Jo ale hlavně já nevim kde je ta čtečka, takže nemůžu dodat obrazové informace. Ještě jsme viděli spoustu letadel a vyprali spoustu prádla a sušili ho na slunku. A zjistila jsem, že na disku ve složce BigBangTheory nebyly zdaleka všechny díly, takže je teď odrarovávám, a taky jsem zjistila, že italopop je dobrý, áno, takže potřebuju novej disk na zálohy, protože buď zálohuju, nebo používám, obojí nejde a navác už to wédéčko mám dlouho, tak.2009-04-01
Dneska jsem našla na disku jeden díl Big Bang Theory, kterej jsem ještě neviděla. Přišla jsem k tomu seriálu (naštěstí) pozdě, takže jsem měla šanci sjet vždycky několik dílů současně. Ale minulej týden jsem už viděla všechny. Takže první co jsem v úterý ráno udělala bylo prohledání internetu a nalezení pondělního (zatím) posledního dílu - a Sheldon s Leonardem opět nezklamali. A navíc, navíc měla Penny pár výbornejch zápichů, takže mně všichni zlepšili náladu na celej den. No a dneska dopo jsem našla jeden díl, kterej byl pojmenovanej jinak než ostatní a tedy jsem ho nedala v té sledovací řadě a jako JO.
Po škole jsem se normálně vysrala na práci a rozhodla se, že chodit v (jedněch) šest let starejch kalhotách neni úplně košer, v mém postavení pančitelky, a jela si koupit nový. Doufám, že mně vydrží dýl než ty předchozí nový. Tyhle jsou bílý. Ano. Nekecám. Asi si do nich budu v klidu utírat ruce od křídy. A když už jsem byla v tom, tak jsem přihodila nějaký trika. Jak se rozjedu, neznám bratra a tak jsem odešěla z jednoho kšeftu s červeným puntíkovaným tričkem s mašličkou, který se mně prostě zalíbilo tak, že jsem si ho ani nezkusila. Nemám nijak zvlášť ráda červenou, puntíky nesnášim a na mašle nejsu typ. Což je jasně vidět například už na kóčičkové kabelce, žejo :-)
V neděli jsme v té ikeji koupili kvanta ručníků, svíček a obdobných propriet, a taky jsem si koupila novou skříňku (poličky?) do koupelny. Ta bílá klasická podumyvadlová skřínka mě stejně dycky srala. Tak jsem si to v pondělí v pauze před večerní školou s radostí složila a teď mně v koupelně voní dřevo. A Serena už se na to včera zálibně dívala a přemejšlela, kam si asi tak pude lehnout..
