2010-06-30

Mám v telefénu (mimochodem kýžený update-upgrade již proběhl, všechno v pořádku, krásná nádhera, ale příště napoprvé!) takovou fotící aplikaci, na keré jsem si mírně ujela. Blbost, ale potěší.

Podařilo se mně konečně dojít na trénink. Venku není hnusně, ba přímo naopak. Vevnitř už to taky docela jde. Končí školní rok. Praštěná kočka skáče do zdí a my sjme skákali na lanech. A mně se vůbec nechce vyprávět tady nějaký příběhy. Tak někdy příště..


2010-06-21

Včera neděle byla... tralalalalala... Nonic, to je fuk. Chtěla jsem jenom říct, že iTunes jsou pi*a, jakože doopravdy, a nechápu, proč jednou neudělají něco pořádně. To je všechno.


2010-06-17

Byla jsem před nějakou dobou vypovídat smlouvu kyslíkům aka O2 (a doufám, že si to vyhledávače najdou). Protože jsem tam šla od Oskarů, kde jsem si byla pro jejich 3G modem na vyzkoušení zadara a strávila jsem u nich celkem 7 minut i s čekáním, byla jsem z nějakýho důvodu na setkání s molochem optimisticky naladěna.
Samozřejmě jsem si tu bezbřehou naivitu mohla odpustit, přeci jenom věk na to už mám. Strávila jsem u kyslíků celkem 45 minut, z toho 15 minut čekáním až se uvolní jeden z obchodníků (a nechtěte vědět, jak dlouho tam byl ten borec co přišel těsně přede mnou, protože to nevim ani já), a potom se půl hodiny řešilo PO TELEFONU na 123456 to, o čem jsem se domnívala, že lze vyřešit osobně. Mluvila jsem celkem se třema lidma, kteří se mně zeptali na ty samý - proč to ruším, proč to ruším, proč to ruším a proč to ruším. Jo a eště proč to ruším. Nekecám, ta samá otázka v asi sedmi obměnách. Potřetí už jsem byla hlasitá. Dále po mě chtěli mobilní telefon, kterej jsem jim odmítla dát, s tím, že mají mejla. Podívali se do systému, zjistili že nemají, já jsem jim ho nadiktovala a oni mi na oplátku řekli, že mi přijde poštou (papírovou poštou, fyi) kód, kterej jim ZAVOLÁM a tím se to vyřídí.
Za pár dní přišel kód a já jsem zavolala.
Baba na lince mi položila přesně ty samý otázky co ti tři předtím. Byla jsem ještě hlasitější. Pak po mně chtěla mobilní číslo. Řekla jsem jí, že jim ho nedám, a že tam mají mejl. Řekla, že tam mejl nevidí, ať jim ho dám. Tak jsem jim ho nedala a doporučila, ať si pustí tu nahrávku, kerou mohou monitorovat, jak upozornili ze začátku, a přestanou otravovat lidi neustálýmá stejnýma dotazama. Myslím, že jsem řekla jednou "do prdele" a jdnou "nasrat".
Dneska jsem byla u Oskarů vrátit ten 3G modem.
Nefungoval jim moc systém, jak mi řekla slečna, kerá vykoukla zpoza dveří a když zjistila, že dva ze tří pultíků jsou obsazený a já tam bezprizorně postávám, pustila si třetí pultík. Ani polofunkční systém jí ovšem nezabránil v tom, aby do počítače nenaklapala všechny údaje, kerý byly potřeba ke zrušení té dočasné smlouvy, zeptala se, proč to vracím (šlo si to na měsíc pučit zadara a pak pokračovat v paušálu), já jsem jí řekla že kvůli nízkýmu pokrytí 3G (Brno, Praha, Karlovy Vary), ona přikývla, zapsala to, vrátila mi 77 korun zálohu a za pět minut jsem odcházela.
A pak se kurva někdo diví, že nesnášim kyslíky a Oskarům prominu i idiotskej signál na vlakovejch tratích.

2010-06-13

Od té doby, co se o víkendu závodilo, se závodilo ještě dvakrát a podvakrát to chlapec vyhrál, všechno drží a jede a ruce a jiné smysly taky mu taky fungujou. Podobně to vyhrává tatínek se stotřicítkou a teďka dokonce se šorpáčkem v Itáliji.
Jako dědictví po jedněch těch závodech - snad první den, co bylo fakt slunko furt - mám luxusní podkolenky. Opálený. Měla jsem takový jako kalhoty těsně pod kolena a stála jsem na několika místech s foťákem a to slunko.. no, nebudu to rozvádět, někteří už tu fotku viděli začerstva, a mekdý se bude smát i když si ten jasně viditelnej zlom mezi hnědou a (éééé) světlekožovou, co mám na obou nohách, jenom představí.
Včera byla u nás bouřka tak festovní, že napršelo kočkám do misek, co mají metr pod střechou a taky mi zmoklo lehátko, co bylo pod tou střechou. My jsme byli pryč, takže mi nedošlo, že když tady byly strašlivý průtrže, nemá valného smyslu chodit v jednu hodinu koupat se k rybníku (apropó rybník!!!! později.), protože bude všude bahno. Taky jsem si nevšimla, že vlastně není ani nijak extra teplo, ale na to mě už mohl upozornit fakt, že jsme s dětma byli v tom vlaku jediní v letním, jinak měli všichni bundy, šátky kolem krku a tenisky.
Taky jsem odpoledne vystrčila na dvůr na slunko, kerý jaksi nebylo, ale pak chvilku bylo, usušit to lehátko, a boty, co jsem si u toho rybníka zabahnila a posléze namočila, a nechala jsem si na trávě ležet dečmen a polštářky a knihu. A co byste řekli? Vono už zas leje jak prase, takže deka i polštářky durch, lehátko opět nasáklý, boty samozřejmě taky a jako bonus mně do jedné vlezl slimák. Tak jsem ho oddělala.
Věděli jste, že slimáčí sliz je tak přilnavej, že de umyt z ruk jenom mýdlem usilovným asi dvacetivteřinovým šudláním?

2010-06-01

O víkendu se zase závodilo. V sobotu jsem si vyrazila na odpolední závody, měla jsem v plánu jeden den nadělat ňáký fotky a jeden den nadělat ňáký videa. Totiž půldny. Plán byl naplněn z poloviny. fotky mám, videa nikoli, páč v neděli tam chcalo tak, že mi přišlo rozumnější zůstat doma a nepřivodit si zničení všech přístrojů a sebe, bo kdo by se o ty děti tady staral a balil jim kufry na výlety do teplejších krajů. Pár pořízených kousků tedy viz níže.
lancia cumacekOpel Michl 2.8 curveSkoda 130RS
Venku je idiotská kosa. Všichni víme, že mám ráda zimu, že když je v baráku v létě dvacet stupňů, považuju to za vrchol drzosti a venkovních pětadvacet je hraniční teplota, při které funguju.
Jenomže teď je v baráku kolem šestnácti, vlastně už nevím, nedívám se, vlhkost jsem přestala sledovat, když v sušší části baráku překročila osmašedesát procent, a když nemám celej den otevřený okno v ložnici, mám vlhkou i deku. Chcete někdo koupit barák?
Takže se pomalu ale jistě přestávám vzpouzet nápadům zbytku rodiny a myšlenka přestěhovat se do Brazílie a živit se prodáváním zmrzliny na pláži mi přijde jako docela dobrý řešení.

V neděli jsme vychytali asi tři minuty kdy nechcalo a vyrazili do města, vlastně spíš za město, vyzkoušet skákací boty. Kříženec kolečkovejch bruslí a trampolíny, zní to ujetě a taky to ujetý je. Než jsme dorazili po pučovny, samozřejmě začlo brutálně chcat, pak zas přestalo, a vychytali jsme hodinu, kdy nelilo. Na mokru to neklouže, takže pecka. Na část zpáteční cesty jsem si frkla do uší Benny Benassiho a musím říct, že je to o mnoho levlů lepší, než obyčejný běhání. Je to prdel, asi jako mě bavilo skákání na trampolíně, akorátže na tomhle je to odněkud někam. Zlitá jsem byla srovnatelně. Jo, to se mně líbilo.

květen

&